Už jste potkali na kopci apoštola?

Stane se to párkrát za život - taková náhoda. Potkala jsem nového přítele. Právě na Velikonoční pondělí a jmenuje se Šimon.

K takovému štěstí je potřeba udělat pár základních kroků.

Tím prvním je naplánování lákavého velikonočního výletního cíle. Pokus o návštěvu hradů a zámků - po předvídatelném  ztroskotání tohoto záměru navrhnout horskou procházku. Pokud žijete v Českých Budějovicích, nabízí se zdolání kóty 1084 mnm - nedaleká Kleť.

Bod č. 2: vyhrabat se z vyhřátého domova, ačkoliv venkovní teplota vykazuje mrzkých 5 stupňů.

A pak šlapat a šlapat... - lanovkou jezdí jen totální invalidé nebo zbabělci, vy si tu artrozu pěkně rozhejbáte...

Domácí doprovod a horský vůdce v jedné osobě si mezitím vyběhne Kleť dvakrát, aby zbůhdarma nelelkoval

Kousek před vrškem zapíchnete hůlky a dáte si odpočinkovou fotografickou a kochací přestávku.

To je právě okamžik, kdy vás zase míjí ten, s kterým se seznámíte na vrcholu.

"Už jsme kamarádi, když jsme se dvakrát potkali, že jo?" mudruje směrem k mamince, která ho drží za ruku.

Zase prohodíte pár slov a pak se uvidíte až u rozhledny na vršku.

"Prosím vás, nezlobte se, my jsme tu ještě s druhým dítětem - miminem - přítel ho veze v kočáru a nemůžou se dostat přes nějakou kamennou hradbu, já bych mu potřebovala jít pomoct. Byla byste tak hodná.."

Tak jsem se seznámila se Šimonem. Má babičku Mílu taky, jenže v Praze. Jsou mu čtyři a půl. A ve školce už je ve Sluníčkách. A baví ho atletika. A až bude velkej, bude horolezec - no a možná bude závodit v běhání, protože to mu jde hodně dobře a asi vyhraje.

Vzpomněla jsem si na jeden FwFwFwFw s radami do života. Bylo tam: snažte se trávit co nejvíc času s lidmi pod 6 let, nebo nad 70 let

- kdy se vám dneska podaří potkat někoho, kdo nenadává, vidí svět růžově a těší se do budoucna?

Jako když potkáte apoštola.