Zanzibar? - spěchejte, nebo už neuvidíte...

19. 05. 2019 3:51:31
Afrika je lákavá jen pro dobrodruhy, ale když jsem slyšela návrh mé osvědčené spolupoznávatelky exotických končin, byla skoro ruka v nohávě. Při sdělení ceny tam byla celá. Při připočtení letenek

které vykoukali Kristina a Jakub /není k zahození mít světaznalé cestovatele ve velmi blízkém příbuzenstvu/, byla neodolatelná, takže celkové náklady na veeelmi nevšední dovču byly neobyčejně líbivé.

A pak začala exotika. Ne zrovna ve Vídni, odkud jsme odlétaly.

Přestup byl v Istanbulu. Tam se nás při vylézání z letadlového trychtýře chopil turecký zřízenec a s asi dvacítkou slovenských souputníků nás jakousi zkratkou klusem převedl k odbavení na ZNZ /Abeid Amani Karume International Airport/. Byla to vlastně taková poznávačka pravého tureckého cestování - proběhli jsme úzkou spojovačkou, v které zahalené turecké maminy objímaly svá robátka a turečtí rekové, oděni do tradičních ručníkovitých zábalů, vydávali neuvěřitelně silné aroma .

Pak už jen neobyčejně klidný let s bezvadnými službami, kdyby to nebylo Boeingem 737 MAX 8 - jenže v době letu jsme nic netušili-sladká nevědomost.

Přistání a první radostná srandička - za vízum musíte vyklopit 50 doláčů, ale nechtějí hotovost, s přísnou černou tváří vás přinutí vytáhnout kartu. Nemám ráda mimořádné situace, ve zmatku jsem zadávala opakovaně kód jiné karty a byla jsem ráda, že necestuju sama. V nouzi najdeš přítele. Provize z karty je provize z karty....

V důkladném odbavení nás zaujalo focení, které probíhalo v rámci celního řízení. Ruska, která stála ve frontě před námi, udělala do fotoaparátu kukuč hodný filmové hvězdy/měla na to všechny atributy-blond přeliv,dlooouhé řasy, rudou rtěnku.../

Tak jsme vkročily na půdu ostrova Zanzibar, autonomní oblasti afrického stáu Tanzanie.

Při východu z letiště nás skutečně čekala véliká papundeklová cedule s jménem bez hacku a carek, v rukou očepičkovaného řidiče - nááádhera, takhle v půl třetí v noci někde v Africe..

Přes hodinu jsme se drkotaly do místa určení, chvílemi měl člověk pocit,že je na konci světa.... nebyl -co nás čekalo v půl páté ráno, není k vypsání...

ps: další afropopis bude následovat, netušila jsem, že i úvod bez fotodokumentace bude tak zdlouhavý, ale bylo mi líto něco vynechat...

Autor: Miloslava Cejpková | neděle 19.5.2019 3:51 | karma článku: 15.08 | přečteno: 502x

Další články blogera

Miloslava Cejpková

Zanzibar? - spěchejte, nebo už neuvidíte.../pokračování/

Odbočili jsme z hlavní cesty na ještě drkotavější, částečně zarostlou tropickou vegetací, až z toho šel strach - na konci cesty řidič popadl naše kufry a uvedl nás přímo do naší zanzibarské chýše,

21.5.2019 v 11:36 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 369 | Diskuse

Miloslava Cejpková

Reklamní letáky - top 3

Pokud nemáte na schránce odrazující nápis NEVHAZOVAT LETÁKY, znáte to: několikrát týdně nadílka s nabídkami, kterým mnozí těžko odolávají. Důležitá korespondence se v tom skoro ztrácí, mnohdy možná i přehlédne...

26.3.2019 v 12:37 | Karma článku: 18.02 | Přečteno: 332 | Diskuse

Miloslava Cejpková

Kdo se bojí do Indie, může zkusit Srí Lanku

- zaslechla jsem v rádiu slova zkušeného cestovatele. O Indii bych ani náhodou neuvažovala, ale takový Cejlon na přelomu února a března je bezvadný nápad. A tak se naše dámská dvojka rozhodla

15.2.2019 v 13:11 | Karma článku: 21.92 | Přečteno: 678 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Radek Mikulka

Kterak jsme na Bali utopili dron

Naskytla se nám výhodná koupě letenek na Bali, tak jsme po nich hned skočili. Záhy jsme se dočetli a taky na vlastní kuži přesvědčili, proč byly letenky tak levné. Na Bali zrovna panovalo období dešťů.

20.6.2019 v 11:11 | Karma článku: 4.08 | Přečteno: 185 | Diskuse

Marek Síbrt

Bełżec - peklo na zemi, kde docházejí slova i dech

Malá malebná vesnička skrývá děsivou minulost. Historik J. T. Gross pobouřil velkou část Poláků, když uvedl, že část bohatství místních vznikla díky parazitování na těch nejslabších, kteří se ocitli v největším ohrožení - Židech

19.6.2019 v 11:58 | Karma článku: 35.46 | Přečteno: 4248 | Diskuse

Ladislav Větvička

Z Ungvaru do tokajske dupy aneb "Každy Maďar može za to, že je Maďar"

Probudil sem se ve starem uherskem městě Ungvar. Kdysik to bylo slovanske město, osidlene Bilyma Chorvatama, keři na břehu řeky Už vybudovali pevnost a městske sidlo.

19.6.2019 v 11:11 | Karma článku: 39.24 | Přečteno: 2194 | Diskuse

Radek Mikulka

VZHŮRU DO ASIE || 60 hodin na cestě

Ahój! My jsme Mikulkovi. Milujeme objevování, zvýšenou hladinku adrenalinu a sebe navzájem. Občas tropíme mikulkoviny, ale jinak jsme docela obyčejná rodina, která se rozhodla žít né tak docela obyčejným životem.

19.6.2019 v 10:43 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 268 | Diskuse

Jan Lunga

Jak rychle zbohatnout a přitom ještě udělat dobrý skutek

Před několika dny jsem se vrátil z poznávací cesty dvou bývalých sovětských republik – z Gruzie a Arménie a rád bych vám touto cestou o nich podal svědectví a snad i určitá doporučení

18.6.2019 v 10:58 | Karma článku: 19.06 | Přečteno: 836 | Diskuse
Počet článků 148 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1646

Teplomilný tvor se sklonem k ironii, snahou o laskavě-úsměvný nadhled a nechutí komentovat politiku.

Ťukněte na "Seznam rubrik" a vyberte si podle nálady - od naštvaných glos ohledně společnosti, přes cestovatelské postřehy, po fotoblogy a úsměvné :-)

Najdete na iDNES.cz