Miloslava Cejpková

O zimním čase v letech šedesátých

11. 12. 2013 9:17:00
Tedy samozřejmě ne o nastavení té pofiderni veličiny na hodinkách, ale o tom, jak  to OPRAVDU bylo..

X+

Nemám ráda zimu...  mám pro to řádné důvody , které v minulých letech nabyly intenzity. Ale to je můj osobní problém.

Když si vzpomenu na zimu tenkrát, je spojena s bruslením - u mně to bylo na zamrzlém rybníku U spalovny, ale na výběr byl i kdejaký jiný, jenže na tomhle se scházeli všichni - kluci teenegreovského věku tam bleskově odšornovali kluziště, na kterém se odehárvaly šarvátky s nasazením hodným extraligy.

Holky předváděly jízdu s odpichem z vroubků/ zatímco já jsem pod bdělým okem přísného tatínka trénovala osmičky na hraně a měla jsem  zděděné hnědé bruslařské boty, které ani náznakem nepřipomínaly eleganci sourozenců Romanových. A těm v krásných bílých vysokých holčičích botách jsem záviděla nejen že se nemusejí odpichovat z hrany.  Krásné bílé holčičí jsem dostala od Ježíška, když mi bylo 11, mám je dodnes, jélikož pro jistotu byly zakoupeny o pár čísel větší, až vyrostu. Bohužel už na nich v současné  době  moc  krasobluslařských čísel nesvedu z důvodu debilního, leč líbivého nošení deseticentimetrových podpatků během celého produktivního života. Vbočené palce jsou potvory.   Zaplaťpánbu, že už to mám za sebou - produktivitu i podpatky.

Jedinečným zážitkem bylo prodloužení pololetních uhelných prázdnin v roce 1962, jestli se nepletu - někdo přiběhl na rybník s tou zprávou po obědě a jásot nebral konce..  A tahle sláva se konala dokonce dvakrát za sebou.

Kapitolou samostatnou zůstává  sněhová pokrývka ve městech. 

Zvláštní režim mělo užívání sněhu na jedniném použitelném svahu.

Představa sjetí "smrťátku"  by se dala realizovat i dneska. Tedy kdyby měl člověk tolik odvahy.

Jeden prudký kopec, na konci potok, kde se muselo prudce zabrzdit.

To se vyrazilo  na vršek, kde se sešla spousta pidilidí, co bydlela v ulici a na konci dne měli všichni vytahaný zledovatělý kolena na těch silných tmavěmodrých teplácích. Žádných termo-ultra-goretex.. prostě namrzlý kolena, zmrzlý ruce a nohy a spousta radosti, že si to FAKT užili... 

PS: teď z toho  sice máme ve většině případů artrozu, ale tu bychom měli stejně, i kdybychom si rodičovská přikázání "do večera doma!!!"  každý vykládal po svém... a mobily nebyly...  :-)

Autor: Miloslava Cejpková | karma: 21.80 | přečteno: 1083 ×
Poslední články autora