Takže to zůstalo takhle pěkně samostatně, gramaticky připomínajíc rozkošné německé složeniny Je to jen pocit jedné velké holky, co už něco pamatuje.
Nepovažuju se za standardního zahradníka - zahradu mám tvořenou stylem "urob si sám".
Ale systém je originální - o jakémkoliv křoví mám přehled ohledně rodokmenu / tzn. kde jsem uždibla před dávnými časy kus větvičky/, kde mi co chcíplo díky nevhodnému stanovišti /v jílovité půdě není divu/.
Jak letošní jaro laškuje od minus 6 do plus 18 stupňů a mezitím běhá koronavirus, má člověk možnost přemýšlet o svém vlastním rozmezí.
Podle nejčistšího svědomí udělá pro sebe i svou zahradu všechno nejlepší, co se dá - odhrabe, přihnojí, ostříhá, dodá zdravou stravu... a čeká, jak ten přírodní koloběh zapracuje.
Někdy je všechna snaha marná - ale tak to na tom našem světě je a nezbývá, než to přijmout a smířit se s tím - něco končí a něco začíná...